Roztejkám se

Vim já?

25. března 2012 v 22:07 | Slečna Naivní
PSH - Vim já?
Mimochodem, taky Vás tak sere, že si písničky už nemůžete pouštět přímo na blogu?

Slyšeli jste někdy o kapele Pixies? Já dneska poprvé, a zní fakt dobře, tak pohodově.
Psolední dobou jsem taky nějak přemejšela o muzice, a moje punkáčství njak vymizelo, i když tam pořád je. Chtěla bych umět poslouchat taky něco jinýho než Sto Zvířat a Redhoty, protože poslední dobou poslouchám jenom tohle. A k tomu všemu je úplně nazačátku ta písnička vod PSH, která se mi vlastně ani nelíbí.

A aby toho nebylo málo, zejta zase škola.
Víkend u babičky s kámoškou a hádejte, co jsme dělaly? DŘEPĚLI U KOMPU. Začíná mě to štvát, vim že bych s tim měla něco dělat. Číst si, kreslit. Ležet na posteli a poslouchat muziku. Bože, nesnáším se.

A pak jsem taky přemejšela o tom záchvatu přezdívek. Chtěla bych se vrátit k Tazi. Ale tak nějak.. v jednom dni, abych Vám oznámila třetí změnu? Není to divný? A říct to zejtra, je taky divný. Za měsíc taky. myslim, že tak nějak není změny zpět. Ale Tazi bylo fakt boží, vždyť mě to pořád doprovází. Ale proti Slečně Naivní nic nemám. Ale úplně mě to nevystihuje no.
A taky jsem přemejšlela, že bych mohla bejt TaziDra. To bylo vlastně ještě před Tazi, než jsem to zkrátila. Já nevim. Jsem fakt poslední dobou taková divná, nesvá.
Mám tričko, kde jsou čtyři fotky ŠVARCMBERKA (fakt sorry, ale nevim jak se to píše) a pod tim velkej nápis KAREL. Měla jsem to tičko ve škole a přišlo mi divný jak na mě lidi čumej. A přemejšlela jsem. Ž eje vlastně těžký bejt originální. Že pro mě začíná bejt těžký bejt pořád jiná. Ta Divná.

Chtěla bych toho tolik udělat, ale já to prostě nedělám. Chtěla bych si lehnout na poslet a číst. Přečíst konečně toho Harryho Pottera, kterýho čtu už děsnou dobu, i když jsem první díl přečetla za pár hodin.
Chci přestat číst jenom v tramvaji a před spaním, když vím že mám na to přečíst třistaAněco stránek za necelý čtyři hodiny.
Taky bych chtěla kreslit. Kdybych kreslila každej den, fakt bych se zlepšila. Když si k tomu sednu, vim že dokážu nakreslit něco víc, než ty sračky, který kreslim.


Třeba tohle. Považuju to za to nejlepší co jsem kdy nakreslila. Protože jsem si k tomu sedla. Sice ve škole, ale sedla sem si k tomu, nekreslila jsem jenom rychlo-kresby. Prostě jsem o přestávce seděla a kreslila.

Fakt mám takovou divnou náladu. Vůbec poslední dobou. Chci se pořád k něčemu dokopat, ale nedokážu. Třeba si chci pustit všechny díly HOW I MET YOUR MOTHER, Teorie velkýho třesku a taky My name is Earl. U himym jsem zmákla první sérii, a prostě to chi všechno vidět. Kluci taky děsná chválí Cimrmana. Musim se zeptat, co přesně myslej.
A taky konečně dokoukat toho Borata. Už ho mám vod Ervína pučenýho asi tři tejdny, není-li to víc.
Fakt bych toho chtěla udělat hrozně moc. Taky jít do knihovny a pučit si dvojku Pottra. (Až dočtu tu trojku). A taky bych si potom ctěla pučit čtyřu, a pak pět. A šestku. Doma mám sedmičku.
A taky toužim přečíst Narnii. Eragona. nebo tu novou knížku "Nejsem vrah" nebo jak se to jmenuje.
Asi si napíšu seznam. Budeto boží. Když jsme u toho, co je boží.. Barney je boží. Chtěla bych ho zkusit nakreslit.

The one

16. února 2012 v 20:28 | Miss Naive
Milá Anežko.. Nemám jak začít.
Od nějaký třetí třídy, jsem Tě neměla zrovna dvakrát v lásce. Teda... spíš jsem Tě dost nesnášela, ale rozhidně sem si spíš hleděla svýho než Tebe, to bys mohla uznat.

Prostě, nebo spíš hodně složitě... Vlastně ani nevím, proč Tě tolik "nesnáším". U mě spadáš do tý kategorie "Další namyšlená kráva", a to, že nemáš Darinu s Kikinou ráda mě.. jo, hodně zaskočilo, protože se s nima bavíš snad pořád. Ale tak každýho věc.

Možná mě i tam někde - vim já kde - hryže lítost a blábláblá, ale prostě tak no.
Chápu, že ve škole si jiná, než doma, nebo prostě tak a že každej má svý problémy a je mi jasný, že podle toho jakym stylem si to napsala; to asi nebude dvojka z diktátu.

Já se ve škole taky chovám totálně jinak než doma, celej život mě sere a i když školu nesnáším v jakýmsi slova smyslu je to místo zábavy.

Já nevim, co sem Tímhle článkem chtěla říct. Možná to, že bysme se měli přestat tak nějak virtuálně hádat, nebo něco takovýho, co já vím.
.
.
.
.
A možná promiň no, že sem Ti v pátý třídě sežrala tu zatracenou půlku bebe sušenky.
 
 

Reklama